Všechny články

21. listopadu jsme se zúčastnili Robosoutěže v tomto složení: Jakub Sláma, Martina Nováková a Jakub Hájek z 8.J. Jednalo se o druhé předkolo. Úkolem bylo sestavit a naprogramovat LEGO robota tak, aby projel co největší část bludiště. Zjednodušeně se jednalo o známou hru PAC-MAN.

Program od Jakuba Slámy fungoval dobře, ale měli jsme problémy s kalibrací vzdáleností, kterou má robot ujet. I přes problémy jsme se protáhli do osmifinále na 15. postupovém místě. To ovšem znamenalo, že do osmifinále dostaneme velmi těžkého soupeře. To se také stalo. Stál proti nám robot, který jezdil přesně. Zjistili jsme, že jejich robot je naprogramovaný "natvrdo". To znamená, že se neorientuje podle žádného senzoru a okolí, ale jezdí tak, jak to má napsané. Organizátoři totiž během dopoledního testování zveřejnili všech osm kombinací map, které se během soutěže budou projíždět. To znamenalo, že týmy měly možnost do robota nahrát 8 různých programů na 8 map a měly vystaráno. S Kubou jsme se shodli, že tímto krokem organizátoři trochu soutěž zkazili, protože princip programování a vymýšlení konstrukce byl "fuč". Každopádně jsme se nevzdali. Kuba Sláma přišel s návrhem naprogramovat našeho robota také "natvrdo". Sice tuto taktiku odsuzujeme, ale když jí používá náš soupeř, tak proč mu to neoplatit stejnou mincí?

Osmifinále bylo napínavé, protože jsme neměli program dopsaný na celou mapu. V půlce mapy náš robot dojel, protože už neměl dál napsaný program a soupeřův pokračoval dále v krasojízdě. Když v tom se soupeřův robot vychýlil z dráhy a zasekl se o roh. Stejná situace nastala i v odvetném kole a my jsme nevěřícně postupovali s rozdílem jednoho bodu. Ve čtvrtfinále jsme již pustili náš původní program. Nepřesnosti byly stále velké, takže jsme byli právem vyřazeni lepším robotem.