Všechny články

Naše cesta na dlouho očekávanou dějepisnou soutěž započala ve středu 24. listopadu na Hlavním nádraží v Praze. Odtud jsem jeli vlakem, směr Cheb. Samotná cesta se neobešla bez komplikací. V úseku Stříbro-Mariánské Lázně probíhala výluka na železniční trati.

Byli jsme tedy nuceni přestoupit na přistavený autobus. Ten nás dovezl do Mariánských Lázní, odkud jsme vlakem pokračovali do Chebu. Toto historické město ale ve středu ještě nebylo naší cílovou destinací, a tak bylo nutno se dostat ještě do hotelu Pyramida ve Františkových Lázních, kde skončilo naše středeční cestovaní.

Ve čtvrtek ráno jsme se příjemně nasnídali v hotelové restauraci a již hurá na soutěž. Z Františkových Lázní do Chebu jsem se dopravili speciálním autobusem jež byl vyslán přímo organizátorem soutěže panem Miroslavem Stulákem. Soutěž se konala na chebském gymnáziu ve velké aule kam se vešlo 70 stolů pro tříčlenné týmy. Když jsme do auly dorazili, tak na každém stole čekaly čtyři ,,hromádky‘‘ knížek s historickou tematikou, samozřejmě. Knížky byly určené pro nás i pro paní profesorku. Každý jsem navíc obdrželi tričko s logem chebského gymnázia.

Garanty letošního ročníku soutěže byli prof. PhDr. Petr Vorel, CSc. a prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc.,  kteří také měli na úvod své motivační projevy. Dalšími významnými osobnostmi které se účastnili této soutěže buď jako členové poroty nebo dozorčí komise byli například známý historik prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. nebo publicista a spisovatel Stanislav Motl.

Tématem letošního ročníku prestižní soutěže bylo ‘‘STOLETÍ ČESKÉHO STAVOVSKÉHO STÁTU‘‘, konkrétně pak období mezi lety 1526-1618. Soutěž se skládala ze čtyř kol. Od prvního kola jsme si slibovali největší úspěch, jelikož se jednalo o tzv. ,,kroužkovací otázky‘‘, tedy otázky ve kterých jsem se mohli rozhodnout mezi možnosti a)-d). Problém byl, že jsme s touto soutěží neměli žádné zkušenosti a velice špatně jsem odhadli čas. První kolo mělo 40 otázek na jejichž zodpovězení jsme měli 20 minut. Začali jsme pomalu, s rozvahou a najednou jsme si uvědomili, že jsme v půlce otázek a máme už jen 5 minut. Takže jsme začali kroužkovat zbylé otázky velice rychle a ve zmatku. Od toho se také potom odvíjel i náš výsledek v tomto kole. Pro ilustraci přikládám jednu z typických otázek prvního kola:

V roce 1573 byla zahájena rozsáhlá měnová reforma, kterou měla být v českých zemích nahrazena říšská krejcarová měna (zavedená roku 1561) znovu vlastním domácím měnovým systémem. Hlavní českou běžnou mincí se tehdy stal tzv. groš bílý, který odpovídal peněžní početní jednotce ‘‘groš český‘‘. Přepočet tehdejších peněz byl následující:

• 1 groš český = 3 krejcary = 12 denárů
• 1 groš český = 7 denárů = 14 haléřů
• 1 groš český = 2 krejcary = 18 haléřů
• 1 groš český = 5 feniků = 20 haléřů

Druhé kolo zahájil svým projevem již zmíněný historik Petr Čornej. V tomto kole bylo naším úkolem prostě jen odpovědět na otázky. Po předchozí zkušenosti jsem si čas již rozumně rozvrhli, takže nám opět 20 minut stačilo akorát. Tentokrát jsme se potýkali ,,pouze‘‘ s dvaceti otázkami. Z tohoto kola byl pocit již o něco lepší než z kola předešlého, ale úplně dokonalé  to také nebylo. Opět otázka pro představu:

Český stavovský odboj ve 40. letech 16. Století představoval důležitý mezník českých dějin. Interpretaci této události ze strany panovníka vydal v obsáhlém tendenčním spisu, nazvaném ‘‘Akta všech těch věcí…‘‘ pražský knihtiskař, který v té době dočasně získal od krále Ferdinanda I. monopolní právo na vydávání knih v Čechách. Tento muž se jmenoval:

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Třetí kolo bylo pojato zase úplně odlišně než kola předešlá. Mělo sedm částí: ‘‘A‘‘- doplňování chybějících údajů v textu; ‘‘B‘‘- spojování pojmů tak aby spolu souvisely; ‘‘C‘‘- seřazení osobností podle data úmrtí; ‘‘D‘‘- identifikace šlechtických rodů podle obrázku erbu; ‘‘E‘‘- pojmenování českých architektonických památek podle obrázků; ‘‘F‘‘- doplnění jména autora jednotlivých knižních publikací; ‘‘G‘‘- vysvětlení pojmů.

Do tohoto kola jsme vstupovali s humorem a již beze stresu což se ukázalo jako nejlepší taktika, kterou jsme mohli použít. V porovnání s ostatními koly jsme získali nejvíce bodů právě ve třetím kole. Uvedu zde ukázky úloh jen z některých částí tohoto kola:

‘‘F‘‘ – doplňte alespoň příjmení autora následujících publikací
1. Karel starší ze Žerotína. Don Quijote v labyrintu světa
   Praha: Vyšehrad 2008
2. Staroměstská exekuce, Praha: Mladá fronta 1972

‘‘G‘‘ – vysvětlete následující pojmy
1. hašpl
2. střížek

No a konečně čtvrté kolo bylo opravdovou lahůdkou. Pan Stulák pro něj zkontaktoval některé známé osobnosti, především ze sportovního prostředí, aby na kameru přečetli úryvky určitých textů z daného období. My pak měli určit název díla a jeho autora. Úryvků bylo pět, některé jasnější, některé měně jasné. Ale především přednes některých osobností nebyl úplně jasný… Nicméně texty nám přednášeli takové osobnosti jako Barbora Špotáková nebo Jan Železný. Jako ukázku přepisuji typický chyták, na který odpověděly snad všechny týmy chybně:

Léta Páně 1607 ve středu po svaté panně Kateřině, to jest 28. dne měsíce listopadu, s panem Petrem, knězem Societatis Jesu, a se třema služebníky na loretánskou pouť, již dávno umíněnou a vinšovanou, sem se vypravil, a z měst Pražských spolu s některými mejmi pány přáteli, kteří mne až na Český Šternberk doprovázeli, smě šťastně vyjeli……

….29. prosince z Inšpruku sem se vypravil a nemoha dle svého oumyslu skrze Benátskou krajinu, , poněvadž Benátčané pro morové nebezpečenství žádného z Čech skrze svý panství pustiti nechtěli, museli sme jinou cestou skrze Švejcarskou zemi před se vzíti….

… Dále jedouc sme do údolí Valle Telina jmenovaného přijeli. Údolí Valtelinské mezi předními Europy se počísti může, velmi pěkné a veselé, a v něm velmi mnoho, ač nevelkých, měst a městeček jest… po pravé straně k půlnoci štěpí neb hájův kaštanových a po levé straně k poledni vinic velmi pěkných, kdežto dobré červené víno valtellinské roste, které se až k nám do Čech vozí.

V textu jsem záměrně zvýraznila pojmy jako Benátskou, Benátčané. Ty jenž znají literaturu této doby jistě napadne, že se jedná o známý cestopis Kryštofa Hanranta z Polžic a Bezdružic s názvem Putování aneb Cesta z království českého do Benátek a odtud do země Svaté, …

Dá se předpokládat, že každý účastník soutěže toto dílo napsal. Ono se o Harantovo dílo ale nejednalo. Jedná se o Cestopis Bedřicha z Donína, o němž nikdy neslyšely ani mnohé paní profesorky jenž byly na soutěži se svými týmy…

Suma sumárum, z možných celkových 225 bodů jsme získali 154 bodů a umístili se tedy na konečném 15. místě. Naše pocity z tohoto umístěni jsou vcelku pozitivní a jsme nyní nalděni na to, abychom se příští rok této soutěže účastnili znova a pokusili se umístit ještě lépe. Příští období jehož se bude soutěž týkat je velice obsáhlé. Jsou to roky 1618-1740. Uvidíme tedy napřesrok.

Soutěže se zúčastnili: Jana Vlčková 3.V, Jakub Dienstbier 5.B, Ondřej Benedikt 6.G a jako doprovod a velká podpora paní profesorka Polenová které tímto ještě jednou ze vše děkujeme!