Všechny články

Ve středu 30. března na naši školu zavítala opět jedna vzácná návštěva, tentokráte v osobě bývalého ministra spravedlnosti a současného europoslance Jiřího Pospíšila.

Začátkem 8. vyučovací hodiny jej přivítala do posledního místa zaplněná multimediální učebna, ve které se uskutečnila jeho přednáška o Evropském parlamentu. Studenti se dozvěděli o fungování této instituce, legislativním procesu, rozdílu mezi směrnicemi a nařízeními, stejně jako o běžném dni europoslance (který prý neexistuje, protože je pokaždé jiný).

Přestože se toto téma může zdát jako nepříliš posluchačsky atraktivní, 60 minut uteklo jako Emil Zátopek v nejlepších letech a byla zahájena debata. V ní se studenti neomezili pouze na dotazy ohledně Evropské unie, přestože většina z nich mířila právě do této oblasti, ale došlo například i na volební preference Pospíšilovy bývalé strany ODS, případně jeho možnou kandidaturu na post prezidenta republiky.

Za jedinou skvrnu na celé akci by se snad dalo považovat to, že nemohla trvat déle. Nikdo ze zúčastněných by sice nebyl proti, ale pan Pošpíšil musel bohužel spěchat na Filozofickou fakultu UK, kde toho dne držel přednášku na téma Brexit. O tom, že by mu delší setrvání v rozhovoru se studenty nečinilo potíž, svědčí jednak to, že se u nás i přes svůj napnutý rozvrh zdržel déle než plánoval a také ocenění debaty, které zveřejnil na svém facebooku.

Co se týče organizace celé akce, zůstali jsme my kantoři v podstatě v roli statistů vezoucích se na vlnách tentokráte šťastného osudu. Celou návštěvu europoslance Pospíšila totiž vymyslel, vytelefonoval a vymailoval student 3.X Dominik Zámyslický. Možná se vám na první pohled zdá nepravděpodobné, že by se 18 letý student gymnázia dokázal bez pomoci propracovat až k člověku, který zastává takto vysoký post, ale je to tak. Navíc možná nezůstane pouze u přednášky – po skončení debaty se pan europoslanec vyjádřil v tom smyslu, že by bylo možné, aby se naši studenti zase jednou podívali za hranice, tentoráte do francouzského Štrasburku. Co víc si přát?

Takže Dominiku – za všechny zúčastněné velké díky!